Září 2009

Jediné přání

30. září 2009 v 17:28 | Zuzulin |  Básně
Kdybych mohla mít jedno přání...
...chtěla bych,
znát
lásku
povzbuzení
objetí
a pohlazení,

chtěla bych,
mít
duši
a svou mysl,

chtěla bych
vidět
sluneční
zář
i noční tmu,
vidět radost.

Chtěla bych..

..být..
být tu s vámi.

Kolik je v Praze koček?

25. září 2009 v 15:16 | Zuzulin |  Názory aneb jak to vidím já
Heslo dne: Poraženi. Lůstři. Problematika číslo jedna: Jestliže je na vás někdo naštvaný, ale vůbec se tak nechová, jak jste to zjistili?
Problematika číslo dvě: Globální oteplování. Dlouhodobé a děsivé.
(Kolik že je těch koček? Na sta. Přesně 238 505 a basta.)
Kolik dobrodinných lidí si dává za vinu to hrozné tání na severu, ten černý vzduch co dýcháme, ty díry v ozónu? Náš maličký kraj nemá jedinou šanci zastavit tání Kilimandžára...
V úterý jsme byli na protestu STOP AUT V CENTRU, 3x jsme oběhli náměstí s rouškama..Tiše, nepozorovaně, neučinně.
To sakra lidi neznamená, že se na tu přírodu vykašlame..ne?
Začít by ale měli Číňani.

Řeknu to takhle: Kreslila jsem kočku, nakreslila čerta..

Takže už vím, kdo za to všechno může. Čerti zkrátka nejsou příbuzní s lidmi. Oni ne.
Jak absurdní! U nás mají problém z Janovým balíčkem a v Africe právě někdo umírá hlady..Jak absurdní..

Kdyby se opravdu rozpoutala III. světová, kde by to asi tak začalo?

V ohledu politickém nevím, jaké je to být velká.

12. září 2009 v 18:48 | Zuzulin |  Názory aneb jak to vidím já
Jak by někdo v dnešní době nemohl mít na dnešní dobu názor? Chtěla bych osobně znát člověka, který o sobě může říc: "Já se o politiku nezajímám." jako ve filmech. Nepokládám politiku jako celou tu dnešní dobu, ale je to vítěz žebříčků témat sledovanosti.

Jenže v tu chvíli, kdy říkám, žze nexhxi mít názor na politiku, jsem pro sobě -od té doby, co jsem slyšela rozhovor dvou známých jsem se rozhodla mít na všechno názor a nikdo mě nezaskočí. Navíc je tu další fakt - jsem dost malá na to, abych co o vládě věděla a něco si o ní myslela. Pokud tedy pominu můj druhý problém(aneb mít na všechno názor), zůžila bych si tím život, páč bych se nemhla ůčastnit tolika debat o tomhle.. Proto jsem přec to všechno, i když mě to teď hluboc uráží a je mi smutno, ráda, ž nesouhlasím s rozpuštěním sněmovny, chci volby co nejdřív, kroutím hlavou nad billboardy ODS a ČSSD a jsem ráda, že vím, koho budu volit, až mi bude osmnáct, i když mne to slovo osmnáct velice straší. Nedokáži si představit, jak moc času tohle dospělému člověku zabírá na přemýšůní - jak to bude, kdy, proč, s kým...? Nejsem si jistá, ale v tomhle ohledu bych asi chtěla být už velká. Nebo na druhou stranu ne - chtěla bych zůstat malá bez těhletěch naoko zbytečných miniproblémů..V tuhle dobu se nedokážu v sobě vyznat. Je to jak horor - kyž víte, že před dvěma týdny jste se chovali jinak a že se vám ten život líbil víc. Jenže nevíte, jak to žití, které najít chcete, najít! Je to jak jíst banán rychle. Prochází ti jícnem a ty to víš, ale když si ho vychutnáváš, cítíš, jak ti tam klouže..Je to..moc tě to žere, ve vnitř tě to nepřekonatelně užírá.. Ale to jsem odbočila.

Nezapomenu, mám vzpomínku.

8. září 2009 v 14:58 | Zuzulin |  Básně
Vzpomínka na tebe,
září v mém snu,
jak slunce ve dne,
připomínáš
velkou radost,
jak třpyt ve sněhu
mi připomínáš štěstí,
a život zdobíš,
láskou a mírem..

Věřím ti a víra tvá,
mi oplácí -
nekonečná čára krásy..
Ve tmě..
Veď mě..