Květen 2010

A já jsem si hrála!!!

17. května 2010 v 19:59 | Zuzulin |  Fotky

fil

Hrála jsem si! HRÁLA JSEM SI! HRÁLA JSEM SI!

Jako když jsem byla malá..Doopravdy..Nenuceně. Sama..A co víc - byla jsem šťastná. Na nic jsem nemyslela..Na nic. Žádné starosti mě netížily, žádná buňka nikritizovala. Byla jsem šťastná..

A ona přišla. Proč? Že tu prý mám teplo. Ale já jsi si hrála..
Ale vyhodit ji? Nikdy. To bych nedokázala.

Odhodila jsem "kabelku" do kouta a šla zapnout počítač.
Já jsem si hrála..
A najednou na mě opět dolehly všechny problémy, které se okolo mě řeší, řešily či řešit budou..Nebo musí.
    A bylo mi jasné, že už se k "téhle hře" už nikdy nevrátím. Protože to prostě byla hra na teď..Jo a jsem blázen. Nevadí mi to, teda. Netrpím samomluvou ale často se u mě projevuje, a hlavně samomyšlení, protože mě nebaví to říkat nahlas, když to mám za vteřinku vypřemýšlený.

Jo, tyhle fotky focený před pár dnama mi tuhle situaci, která se též odehrála před pár dnama připomněla.
Moje nejoblíbenější porcelánová panenka, jediná porcelánová panenka,  a zároveň nejoblíbenější panenka vůbec.

fil


Nijak jsem moc panenky ani neměla - nepamatuji se, že bych si s nima nějak hrála. Spíš lego s bratrem a sestrou, to jo..A pak možná barbie, ale ty na mě byly moc nudné.

Jednou měla jít na nějakou slavnost či co, tak jsem vzala pastelku a udělala rtěnku, respektivě počmárala jí okolo pusu, vytrhala obočí a navždy ztratila tkaničky..Má hrozně zacuchané vlasy a...chodila jen na nákupy. Dokud se jí neodtrhl "košíček"..:D


Miluju jí..;)

Koulejícíma očima

13. května 2010 v 16:29 | Zuzulin |  Megaobsáhlé,nezařaditelné
Přes záda přeběhla podzimní melancholie. Och, jak prosté. Teď, sic na jaře,..Vlastně takhle - za svůj život jsem neviděla okolo sebe tolik problému, problému, smutků, které se nakupily najednou. Teď. Nedotýkají se mne, většinou, nebo jen okrajově. Ale těch ostatních..Chci jim pomoc...A společný problém - volby. Ach. Můj optimismus mne přes noc tak trochu opustil, ale v tomhle..se drží. Věřím v HappyEnd. Přece musí být, ne? Co by to byl pak za svět.

či čnící světlo hořící..v tvých očích..bojíjící..


Bojuji s kabelem ob obrazovky - nohy se nudí, tak si "hrají", a mně každou chvíli vypadne obrazovka - prý, kdo si hraje, nezlobí. Pokud si tedy nehraješ sám a nezlobíš tak sám sebe. Myšlenkovité závitky..Nejsem ten, kdo vydá myšlenku, a začne jí řešit - myslím tady na blogu. Připadá mi, že já prostě jen ty myšlenky vydávám. Ať si s nimi pak každý dělá co chce.

CháChá

nji

= záchvět euforie. Nejsem na bobové dráze.
 I když mé občasné záchvaty nálady jsou...houpavé.  S holkama jsme v úterý řešili, jak je základka trapná, když nemaj žádný maturanty. Ách ano. Nikdo není dokonalý..Kromě lepidla. To zvládne všechno. A je táák..bezstarostný..! Uchvacuje mne. No není ale krásná přezdívka, to "lepidlo"? :D Ne. Mám starosti. Tak hloupě děcké. Kruci.


film




Na slunce se dívám,
kalendářní rok,
na mne se směje,
a pár slov,
o lásce, té pravé,
a o upřímných
očích
odkud ti vidím,
až do duše.
Je zataženo, jen  můj kalendář
mi vždy zajistí
žlutou do života
to světlo, když nejsi ty
dík
film

Kam asi..kam asi..

9. května 2010 v 20:17 | Zuzulin |  Megaobsáhlé,nezařaditelné
filmactor
..doletí?

To bylo ještě ráno. Černý pták, zdající černý - proč by nebyl černý? Navíc, spousta ptáků je černých. Nebo není?
Každopádně v té vteřině nemohl být jiný, než černý.
Další problém - nebyla to ona? V téhle zimě jí asi "nedráždil" pud rozmnožování, ale kdyby sluníčko vyhřívalo na dvacet, měla by ho už?
O ptáky jsem se naposledy zajímala..Minulý rok na Vrbenských rybnících..Asi proto, že ten "průvodce" byl tak milý, a já se chtěla předvést.
Ale vůbec to žena být nemusela, takže bych tomu vteřinovému stvoření nadále říkala: "Černý pták"
Má zajímavě dlouhý příběh.
Vlastně takový - v mém okně a ve zmenšeném pohledu z něj, beremeli v úvohu oční rozměr, se na již zmíněnou vteřinku objevila černá tečka, bez měřítka asi milimetrová, s měřítkem bych řekla tak patnácticentimetrová. Úvahou o tom, že to na pozadí bylo relativně velké, jsem uhodla, že to nebude žádné spadlé smítko z vesmíru či od sousedů, ale pták, přičemž jsem si ještě dodala, že to létalo. Odhadla bych vlaštovku, kdybych si byla jistá hnízdem u sousedů. Měli pro ně CELÝ POKOJ. Och..Miluji vlaštovky..
Obzvláštnila mne. Letěla přesně do obrácené dopravní značky Zatáčka vlevo. Zkrátka, jak spadlá. Jsem si ale jistá, že se jí nic nestalo a prostě jen...letěla. A že to prý mají ptáci lehký? Jo. Ten kdo nemá tak suprověvyvinutý mozek jako člověk, aby dokázal cítit a dělat si podle toho náladu..životní kroky..den, to má lehký. Ale prozatím bych si nechala duši člověka. Celkem mi vyhovuje.

Nebo duši Planety? Taky byste se chtěli narodit ještě jednou, a pamatovat si předchozí život?
filmactor







Zajíce, volby se blíží, přede mnou hnijou dvě slupky od banánů a do okna mi nemilosrdně vráží na tisíce kapek. Bolí je to?

A nebylo už bolesti dost..?
Co tvá tvář,
v zemi hojící..
lásky?
ty bojující,
či hořící
touhou..
vyhrát?
či já, smělý,
krčící v koutě -
bezradný?
kdo za to může?
kdo nám to poví?
a kdo to žije?
kdo to pochopí?
šedá obloha
a spousta otázek,
bílá tvář a jedna odpověď..

nevím
ale chci

Začíná na mne doléhat puberta - hrozně. Vůbec se mi to nelíbí. Nikdy v životě mi snad tolik nezáleželo na vzhledu. Srovnávání s ostatními, a taky obrovská touha zažít něco jinak či znovu. Láska, nepřiznaná. Místo - I love you však I am not. Protože to tak nechci. Jo a taky facebook, a hrozná nenávist k tomu. A jsem pesimistický optimista. Ne. Pesimisticky naladění realistický optimista. Do háje. K čemu to? Prší, mně je zima, ale proč bych zavírala? Všude barvy a ... konečně zavřela. Jo a nuda. N, U, D a N. N = nesměle U = úžasný D = divoch A = aspirin
Och máj gaš. To by chtělo film (stékající kapky na pozadí modročerných mraků)
A bůůůů...

To já mám kocábku nárám...

1. května 2010 v 14:11 | Zuzulin |  Fotky
...náramno ou..
Nápadně moc jsem se vzdálila od kamery a přiťukla k foťáku. Je to zřejmé nejen mně. A co bude, až se na to taťka zeptá? Odpovím mu, že miláčka má brátcha?
filmactor
Hrozně mne začali fascinovat ty různé funkce superfoťáku, ale pomalu zklamaně zjišťuji, že tam není moc rozdílu, když to dám na Auto či na Pv :-/ :D Chci umět fotit makro, hele :D

Ale pokrok vidím ;) Poprvé za život umím sama přendat fotky do počítače, aniž by mi u toho nemusel nikdo stát za zádama. Je to teď obrovská výhoda, můžu fotit co chci..kdy chci..A nikdo o tom nemusí vědět :D

Jinak - tyhle "tužky" vždycky používáme na sboru, k zapsání předehy, sóla a takových kravinek, či na pouhé nesmyslné nakreslení si vlnovky ;) Leží pěkně na stolečku. A tolik ořezaných tužek pohromadě jsou už dlouho neviděla. Teď pššš...Postupně je kradu a dělám si zásoby do školy :-P :D



Doufám, že vaším skvělým  okem rozponáte "mázlé" pozadí, to se mi ohromně líbí, konečně :D Ale nechápu,
filmactor
proč se mi tyhlety "tužky" chytali lépe než květiny..Zajíímavší.

Mou dobější specialitou je focení spolužaček u bílé zdi, přidání černých proužků a hraní si na ateliér :D Nedám ovšem na posouzení, protože bych se "modelek" musela zeptat, a o žádném blogu nikdy nikdo vědět nebude ;)


Brouku? :D


A heléé, lásky čas :D Omešín. Jdu se zahrabat ;)
(i když jak tak na facebooku pozoruju, nebudu ta, která vybočuje z řady..a au :D)