Poprvé a naposledy

8. září 2010 v 19:02 | Zuzulin |  Megaobsáhlé,nezařaditelné
Premiéra, demiéra..

Co zvolíte vy?

rdgd
"Je spousta cest, a já nevím, kam vedou.."
Hele, je docela dobrý, že jsem se odhodlala napsat na téma týdne článek, a zrovna na tak ... neběžné "téma".
Ovšem..je tak poetické!! Poprvé! ;) Asi složím báseň.
Asi skočím z hradu. Asi s kočím hradu..
Shrňme si obecné představy: "Poprvé..aneb poprvé se svým "partnerem"..", Ehm..A pak ty obecně nezajímavé: "Poprvé v nové škole, poprvé sám, poprvé zamilovaní, poprvé v tanečních.."
Je nějaký film "Poprvé"? Ne? Natočím.
A co bude tedy podtéma tohoto článku..?

Umíme užít chvíle, která je v životě poprvé, zároveň naposledy?
aneb Umíme užít života?

Mým velkým přáním vždycky bylo, abych si na  "srmtelný posteli" mohla říct: "Život jsem nepromarnila..Život jsem žila naplno.."
Ale jak toho dokázat? Jak žít na plno?
V té cenné chvíli se cítím skvěle..skvěle..Ale vzpomínka mi pak říká, že jsem se mohla cítit ještě líp. Ale jak to v té chvíli kruci poznat? Jak ŽÍT?
Jak přežít..? Hodně mluvit, mít ze všeho radost, nezastavovat se nad maličkosti, nezaobírat se "velikostmi"..
te
Mít sen? Mít cíl. Být svůj, respektovat ostatní, vědět, co chci. Mít smysl pro to, pro co mají smysl ostatní. Chválit, a chválit a nedělat to, co nechci aby dělali ostatní.
A hlavně být rád za to, co mám teď. A nechtít víc. Jinak mi seberou to málo, co mám..

?
Ale v co věřit..? V šťastný konec, v boha? V osobnost? V náhodu, osud? V hru?
Pche.
Nebo mám snad věřit v sebe? V tebe?                        

gtsg
Zastávat názor ostatních, či prohrávat při prosazování svého?
Mám radši..pobývat vedle a jen se koukat..?
A není to vlastně v tom..že pokud si to budeme chtít říct, tak si to řekneme?

"buď vůle tvá"

Žij a nemarni. Neznáme naše příběhy. Neznáme jejich konce..
Chceme je snad znát?

Někdy mám strašidelnej pocit, že zítra umřu. Pokud né zítra, brzo. Brzo to příjde. Takovéto loučení..Pomalé..Psychicky bolestivé..

Nechci. Chci poprvé. Nechci naposledy.
gttgd
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | Web | 8. září 2010 v 19:28 | Reagovat

tak tohle je skvělý článek...taky mám takové pocity a taky mnohdy netuším,co dělat,aby to bylo maximum,které z toho dne vyždímat...jednou se nic nechce,podruhé jsi unavená...prostě mít na to tu energii,tak každý den opravdu žiji naplno a dělám to,co mne napadane...jénomže to by tu nesměla být ta únava,to zrádné nechtění a hlavně společnost,která nehodlá akceptovat některé věci...vždycky jsem chtěla zažít dortovou bitvu...akorát naše společnost tuto věc odmítá a dorty jsou tak drahé,že je člověk radši sní,než aby je nechal rozplácnout se na něčím obličeji či slavnostním šatu (v jednom případě je pak smyt a v druhém je pro změnu vyprán)

2 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 8. září 2010 v 19:28 | Reagovat

příliš mnoho otázek na mou unavenou hlavu :)
Ale máš pravdu, říkám si to samé co ty - jakože o té smrtelné posteli. Akorát něco v tom smyslu, že v roce 2012 skončí svět a já ještě vůbec nic nezažila ...

3 Myšák Myšák | Web | 10. září 2010 v 11:58 | Reagovat

[2]:Svět neskončí. Tohle je naprostá dezinformace na zastrašení lidí. Změní se, to ano a krutě.
Vdyť už teď je vidět, že se svět posouvá dopředu. Je více lídí, co se chtějí zajímato o esoteriku, více lidí, co filozofují a také více těch, kteří chtějí komunikovat s jemnohmotnými bytostmi a jsou i šťastlivci,kterým se to daří.
Svět neskončí, bude pokračovat dál. Jen zásáhne některé lidi, mentálně. Budou se muset trošku přeorientovat své priority.

4 Jojo Jojo | Web | 30. října 2010 v 15:09 | Reagovat

Velmi zajímavý článek. Taky se často jen tak zamýšlím nad životem. Nechci jen tak přežívat, chci doopravdy ŽÍT!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama