Fotky

Klavír? Pche..Já chci hrát na kytáru

15. června 2010 v 16:42 | Zuzulin



Áááá...Co vám představit mého nejmilejšího mazlíčka? Tak bych na něj chtěla umět hrát..
filmactor



























Jenže..Kdo mě na ní naučí hrát? Vy? Sama? Internet..Ani encyklopidei neumí všechno. Nebo umí a já taky všechno nechápu. Jen se to nechci naučit blbě..Jen pár písniček!! Nemůžu přeci hrát pořád dokola jen E-moll a E-dur..
fil

























To bylo proklatě smutné..:D Takové..polituhodné. Ale ne, tak špatně na tom nejsem ;)
No teda, hrát na kytaru neumím, i když bych chtěla..Ale že bych to tak srdceryvně brala vážně :D Ne, nebrečím.

I když bych mohla. To hrozně kazícídenpočasí je fakt. Otřesné. Koušu si lak z nehtů a hraji autíčka. Jak malá..
Jednou jsem řekla, že se jak blbka už šest let učím na trápnéj klavír..(Jo, bylo to, když někdo hrál na kytaru a moc mu to šlo :))) Pravda je, že taky na mě čučí, když mi to hraní na ten klavír jde :D
Aspoň nejsem zaostalá a ... "tvaruju" se..

Pojďme se tvarovat..spolu ;)

A já jsem si hrála!!!

17. května 2010 v 19:59 | Zuzulin

fil

Hrála jsem si! HRÁLA JSEM SI! HRÁLA JSEM SI!

Jako když jsem byla malá..Doopravdy..Nenuceně. Sama..A co víc - byla jsem šťastná. Na nic jsem nemyslela..Na nic. Žádné starosti mě netížily, žádná buňka nikritizovala. Byla jsem šťastná..

A ona přišla. Proč? Že tu prý mám teplo. Ale já jsi si hrála..
Ale vyhodit ji? Nikdy. To bych nedokázala.

Odhodila jsem "kabelku" do kouta a šla zapnout počítač.
Já jsem si hrála..
A najednou na mě opět dolehly všechny problémy, které se okolo mě řeší, řešily či řešit budou..Nebo musí.
    A bylo mi jasné, že už se k "téhle hře" už nikdy nevrátím. Protože to prostě byla hra na teď..Jo a jsem blázen. Nevadí mi to, teda. Netrpím samomluvou ale často se u mě projevuje, a hlavně samomyšlení, protože mě nebaví to říkat nahlas, když to mám za vteřinku vypřemýšlený.

Jo, tyhle fotky focený před pár dnama mi tuhle situaci, která se též odehrála před pár dnama připomněla.
Moje nejoblíbenější porcelánová panenka, jediná porcelánová panenka,  a zároveň nejoblíbenější panenka vůbec.

fil


Nijak jsem moc panenky ani neměla - nepamatuji se, že bych si s nima nějak hrála. Spíš lego s bratrem a sestrou, to jo..A pak možná barbie, ale ty na mě byly moc nudné.

Jednou měla jít na nějakou slavnost či co, tak jsem vzala pastelku a udělala rtěnku, respektivě počmárala jí okolo pusu, vytrhala obočí a navždy ztratila tkaničky..Má hrozně zacuchané vlasy a...chodila jen na nákupy. Dokud se jí neodtrhl "košíček"..:D


Miluju jí..;)

To já mám kocábku nárám...

1. května 2010 v 14:11 | Zuzulin
...náramno ou..
Nápadně moc jsem se vzdálila od kamery a přiťukla k foťáku. Je to zřejmé nejen mně. A co bude, až se na to taťka zeptá? Odpovím mu, že miláčka má brátcha?
filmactor
Hrozně mne začali fascinovat ty různé funkce superfoťáku, ale pomalu zklamaně zjišťuji, že tam není moc rozdílu, když to dám na Auto či na Pv :-/ :D Chci umět fotit makro, hele :D

Ale pokrok vidím ;) Poprvé za život umím sama přendat fotky do počítače, aniž by mi u toho nemusel nikdo stát za zádama. Je to teď obrovská výhoda, můžu fotit co chci..kdy chci..A nikdo o tom nemusí vědět :D

Jinak - tyhle "tužky" vždycky používáme na sboru, k zapsání předehy, sóla a takových kravinek, či na pouhé nesmyslné nakreslení si vlnovky ;) Leží pěkně na stolečku. A tolik ořezaných tužek pohromadě jsou už dlouho neviděla. Teď pššš...Postupně je kradu a dělám si zásoby do školy :-P :D



Doufám, že vaším skvělým  okem rozponáte "mázlé" pozadí, to se mi ohromně líbí, konečně :D Ale nechápu,
filmactor
proč se mi tyhlety "tužky" chytali lépe než květiny..Zajíímavší.

Mou dobější specialitou je focení spolužaček u bílé zdi, přidání černých proužků a hraní si na ateliér :D Nedám ovšem na posouzení, protože bych se "modelek" musela zeptat, a o žádném blogu nikdy nikdo vědět nebude ;)


Brouku? :D


A heléé, lásky čas :D Omešín. Jdu se zahrabat ;)
(i když jak tak na facebooku pozoruju, nebudu ta, která vybočuje z řady..a au :D)

Ten projekt tricka.blog.cz - nejen o tričkách..trička,trička,trička..

28. října 2009 v 16:21 | Zuzulin
Už doma jedno mám. Oranžové, v předu medvěd povídá Já žiji s blogem a vzadu medvědi křičí - Žij s námi!! No povedené, ne? Všechno doplňuje vykřikující oranžová s pocitem XXL pod kolenama.
Popravdě, pořád leží v šuplíku. Možná že se bojím špíny, která na něj zachvíli spadne a já ho budu muset dát vyprat, čímž se potisky třeba odlepí, nebo se mamka pohrdavě zeptá: "Což to?"..A já se zase dostanu do té neblahé situace kterou tak nemám ráda...Jéje.

Přesto jsem opět zabloudila na ten povedený projekt blogu - tricka.blog.cz, a hrála a hrála a hrála. Chybí mi tam ale volná ruka a štětec (+všechny oblíbené pořady v televizi co kvůli dnešnímu svátku nedávají..Stejně nemám pocit, že by se dneska mělo něco dít..Áchjo.)

Využila jsem přitom soutěže jedné slečny a svou zelenou hlášku přihlásila.

Kdybych tolik nemilovala ty soutěže, ušetřila bych si tolik zklamání..

A kdybych měla po ruce kabel k foťáku, taky bych vám tu oranžovou velikost vyfotila.
Ale, kde nic, tu nic..

P.S.:Proč mám potřeby všude psát příšera, monstrum, hnusné, bledné, příšera, bubák..když tu věc mám stejně ráda jako sebe?
Jdu se léčit...




...Milkou.

Přeměna židlí a stolu

17. srpna 2009 v 11:30 | Zuzulin
Kdysi, je to už dávno, dva tři roky dozadu, jsme naše staré, omlácené, mnou a bráchou poškrábané (sestra je vždycky k majetku ohleduplná - teda ale pamatuji se, že jednou jednu kytaru naprala do linky..),opotřebované, přestěhované, stoleté ale přesto stále skvělé židle a jeden stůl převedli do nové podoby. Zápasila s tím tedy hlavně sestra, která šest kusů čtyřnoh a jeden kus opět čtyřnohy zcela obrousila, elektrickou bruskou a pak nalakovala. Až neuvěřitelné, jak to dokázala! Všechno to sice trvalo týden, ale teď zas máme náš jídelní stůl mnohem radši...

Zde je neilustrační fotka:
První židle je stará, durhá ubrousená a třetí nově nalakovaná, v dnešní podobě..
Já nechápu ten přechod z druhé do třetí skvělé židle..

Stůl nemám vyfocený, ten by se snad ani nevešel do záběru...

A fotka je použita z našeho, mého, bývalého, nefungujícího, blogu forever-friend.blog.cz...
Tím jsem také chtěla říct, že pokud si Jitka dobře pamatuje, podobný článek už jednou četla.

Moji milí medvídci

30. dubna 2009 v 16:03 | Zuzulin
Něco nového. Přináším pár nových, sice malých a nekvalitních fotek - byli pořizování v nekvalitním stříhacím programu ze záznamu- mých malých nemých tváří.

Toto je Paulinka. Dostala jsem jí asi v 10 letech od mé tehdy nejlepší kamarádky. Teď už je ona bohužel hloupá a navzájem si nerozumíme. Škoda.
Deital Poly. Jmenuje se tak, protože má na lístečku napsano: 100%POLYESTERNU.
Mám ji nejraději, je strášně jemná a velká. Dostala jsem ji k Vánocům od mého bývalého spolužáka.














Zase Paulinka. Paulinku jsem pojmenovala podle nápisů na židličce, ve které jsem jí dostala.







A ještě jeden detail Poly. Je to vše. Nebavilo mě natáčet medvědy pro fotky. CHystám se udělat ale velká MEDVĚDOFOTOMÁNII. Chci si je vrýt do paměti. Mám je moc ráda.

Jarní prázdniny - Hochficht 2009 aneb Meine lyžování

1. března 2009 v 13:12 | Zuzulin
Tak se přece jen povedlo. Včera jsem si natáhla fotky z Rakouska, jak jsme lyžovali. Bohužel ale zatím nemám to, co jsme natočili. Tak to dodám až... na neurčito. Ale, ted k fotkám:
Tohle je pohdle asi ze 3000 m.n.m. na modrou sjezdovku. Byla fakt dobrá a jezdila jsem ji nejradši. Ale vždycky tam byla strašná zima, tam nahoře. Stejně si myslím, že je blbost aby bylo nahoře nejvíc zima. Vždyt je to nejblíže k sluníčku! Leda že by nížiny oteplovalo jádro. Nějak tomu nerozumím. Každopádně bylo to tam opravdu moc pěkné.











Tohle je zase pohled na čtyřsedačkovou lanovku. Hlavně v ní jsem vždycky hrozně promrzla. Než se dojelo nahoru trvalo to tak deset minut, a sjezd jen pět minut. V sobotu svítilo sluníčko, v neděli ne a v pondělí se chumelilo, to bylo přímo hrozný. Nic jsem neviděla a zábli mě prsty, hlavně u rukou. Jinak pak tam byla ještě jedna sedačková a milion kotev. Vlastně to byli tři velké kopce vedle sebe, na každém jsme to alespon jednou sjeli.








Tak, a nastupuje antilyžař. Navíc pochybuju, že vás to po třetí fotce ještě baví číst. No, tak si mě pěkně prohlídněte. Měla jsem zelenou bundu, zelenou čepku, červenou helmu (helma prostě musí být :-)) a červený rukavky. A černý oteplováky. Myslela jsem si že vypadám fakt jak ítý, navíc který vůbec lyžovat neumí a nemá tam o dělat, byli tam fakt dost dobrý lyžaři. Nakonec ale na tý fotce nejsem tak nemožná.








1.sada o dvou fotkách

17. ledna 2009 v 13:07 | Zuzulin
Přináším dvě fotografie, které fotila MOJE sestra, jsou úplně úžasné, až profesionální :-)
Nejsou vůbec upravovené v počítači, je to jen nastavením ve foťáku. Brzo jsem dám snad tak pěkné svoje fotografie.
Do galerie je dávat nebudu kvůli tomu, že to není můj výrobek. Když mi je sestra ukázala, nevěřila jsem, že to nestáhla z netu, ale jsou to její housle, noty a růže, opravdu :-))
 
 

Reklama