O mě

Dle Jin Jang a autoportrét jak stehno ;)

1. dubna 2010 v 21:04 | Zuzulin
Nejdřív jsem měla na mysli, že to tam prostě rovnou pošlu ten skvělej "čínskej znak". Jin Jang. V každém zlu je nějaké dobro, v každém dobru je nějaké zlo.

Přesné, jednoduché.
Přesně pro mně.

Ale musím uznat, že mají vývojáři dobrý nápady :D
Ach, ty soutěže. Jsem závislák?

filmactor


































A víte co? Já k tomu ani nic říkat nebudu. Ať si každej přemejšlí sám.
Ooukej..

Znáte krabičku dětství? Já jsem dítě.

7. srpna 2009 v 11:26 | Zuzulin
Kdybych věděla, že se dnes ráno budu cítit tak znuděná životem, možná dětstvím, nikdy bych žádnou výpravu na vzpomínky neorganizovala... Teď se dozvíte, co všechno proto, abych si dětství užila naplno dělám...

zaprvé Jako každé správné dítě si vedu krabičku dětství.. Zatím v ní moc není, a nemá barvu, ale je tam zatím pohled od Volfa, malý památníček na tábor 2009(a to proto, že i díky jemu jsem můj dvanáctý rok prohlásila za nejkrásnějším rokem mého života..doposud), kulička z Paintballu, a to protože to byla akce, taková komornější ze skauta, kde jsem se cítila opravdu mezi nima..Poprvé..Dále odznak z výpravy z Jedlí, z minulého roku, protože tam jsem poprvé poznala všechny ty skvělé lidičky ze Zábřeha, tubičku Oscilokokcína, prázdnou, protože je to to, čím mě matka celé ty roky dopuje a já díky tomu mám na vysvědčení -0- zamečkaných hodin, omluvených i neomluvených..Ještě kamen, nevím přesně jaký to je, modrý, na znamení toho, že jsem těch pár let byla střelcem, teď už nejsem, ale jsem na střelce a jupitera pyšná - jsem ráda, že jsem v prosinci. Akorát mě štve to souhvězdí.. Kus praskacích bublinek, jednu dobu jsem to totálně zbožňovala, brávala jsem to i do školy, ale tam mi to hodně brávali a v autobusu jsem to nehctěla dělat, abych nerozčilovala řidiče..Doufám, že zase začnu, je to krásně uklidňující..A v neposlední řadě taky zelenomodrý náramek přátelství, která mi jedna větší kamarádka přivázala a já jsem ho nosila rok a něco, ale pak se mi rozvázal..Přání, které jsem měla v duchu, když mi jej zavázala se nesplnilo, a tak jsem náramky přátelství zavrhla..

zadruhé Každý rok si vedu nástěnku, podle barvy, která mě oslovila a píchám tam věci, které mi způsobili těžkou radost nebo mi nějak zasáhli do života...Letos je) v duchu žluté, podklad dělá odrostlý světlušácký šátek, i když to není přímo on, mám tam nakreslenou Alici z Dóóóst dobrých knížek, která se mnou byla každý den na diáři, etiketu z Dobré vody Bílý čaj Meruňka, která pro mě letošní léto hodně znamenala a navíc jsem zjistila, že miluji meruňky, logo The Sims 3, vybledlý střapec z Vánoc, placatá hnědá mnou nakreslená veverka, tu samou mám vymodelovanou, taky ale placatou, měla jít jako dárek pro světlušky veverky...Srdečné blaopřání k svátku, od človíčka, který pro mě hodně znamená, vizitku ze svojsíkáče, pohled z Arga, rozvrh, havajský věnec z tábora, dřevená tenoučká záložka, upletená a naškrobené vločky, vytrážka ze sluníčkem, opět dárek od toho skvělého človíčka, bílý panďuláček původem z mé tašky, diplomy z akce třídy z páté, šedivá, původem bílá koule z bavlny a dárek od tajňáska letošního roku - žlutý smajlouš z dvěma velkými oči a otevřenou pusou..

zatřetí Udržuji si optimismus, chodím na zmrzliny, s lízátkem skáču po posteli, dívám se na Kouzelnou školku, hraju si s medvědama, píšu si deník...

začtvrté Kupuju si Mateřídoušku a ABC. Všechny křížovky vystříhám a nalepím do speciální knížky - až budu větší a budu se nudit, budu luštit. Budu mnohem chytřejší, a tak každou křížovku vyluštím. A taky si prohlížím v našem papírnitství křížovky a sudoku, v časopisech..Dívám se, a hledám Oříšek..V těch totiž bývá ta skvělá zebra, a když nemají ani Mateřídoušku ani Oříšek, kupuju si pěnovou a zárověn želé výbornou myš, abych, když už mám ty peníze, neodcházela s prázdnou...

zapáté Snažím se objevit a poznat města..Chodím po městě a snažím se porozumět dlaždičkám na náměstí..Ta která mi padne do oka, ta se stane Mou dlaždičkou...Podobně to mám se stromy. Můj strom sem našla teprve až předevčírem, ale už dlouho dopředu jsem veděla, že Můj strom bude na cestě do Šalouna. Až budu velká, chci poznat republiku - budu se opakovaně vracet do stejných míst, měst a tam prolezjat a prolejzat, až najdu Svůj strom a budovu..Až porozumím atmosféře a lidem, až si budu jistá, že znám nejlepšího cukráře...

Už vás dále nebudu trápit.

Přemýšlela jsem..

16. března 2009 v 17:47 | Zuzulin
Nevím, přemýšlela jsem, a zjistila, že už vlastně blog nepotřebuju. Ale že mě to baví. Zjistila jsem, že mám touhu psát si deníček. Nevím, asi nějakým nenápadným způsobem začnu. Psát si ručně to mě tuze nebaví, nic po sobě nepřečtu a raději si to jen vymýšlím, když usínám.

Pak jsem taky přemýšlela o své povaze. Ráno, když jsme se s kamarádkami nesmyslně porafali jsem si uvědomila, že jsem vlastně melancholik. Možná chci být jiná, ale prostě jsem někdy zastrčená v koutě, je tu ale možnost že si jen myslím, že mě v tu chvíli nikdo nemá rád a že mě nechápe. Já nevím.. Jsem divná, to je jisté. Chtěla bych někoho, komu můžu říct všechno, své trápení
(pokud některá opravdu jsou) a přání, a hlavně mě pochopil. Chtěla bych nějakou velkou kamarádku. Nejlepší kamarádku. Ještě jsem žádnou takovou nepotkala. Jednou vyrostla tak rychle, že se i rychle změnila a já ji nedohnala, podruhý prostě byla jiná, chodila za klukama na hřišťátko a i když se nezdála, moc dobře uměla slovník puberťáků a když to tak vezmu, i blbců. A všechny opravdové kamarádky jsou z jiné třídy, a ty, s kterýma jsem ve stejném ročníku jsou bohužel jen kamarádky, ne nejlepší kamarádky. Mají jinou nejlepší kamarádku a ač se nezdá, člověk stejně bude mít nejradši jen jednoho. Pomalu ztrácím naději, že nějaká příjde.
Bojím se, že rychle vyrostu, že se změním, že už nebudu moct skákat po posteli, číst si pohádky, lízat lízátko, že půjde na vysokou, dostanu zodpovědnost a začnu žít dospěle. Chci, aby dětsví trvalo věčnost a abych na něj měla jen krásné vzpomínky. Jenže kde je vzít? Den ke dni dopluje, setká se s týdnem a ten se kamarádí s měsícem. A pak začneme slavit silvestra. Všechny naděje na skvělé zážitky pominou ve chvíli, když zjistím, že je zas všechno zastaralé, podle pravidel, žádný odvaz ani změna.

Možná že prostě jen nežiju podle srdce. Nebo se ke zdejším lidem nehodím...
Ale bojím se, že všechno rychle pomine...

A co vy, máte nějaký pevný zážitek, ke kterému se rádi vracíte a chcete ho zažít ještě jednou? Ale opravdu, zážitek, který vám změnil život?

..Das bin ich..

18. ledna 2009 v 14:56 | Zuzulin
Něco o sobě napíšu..Proč dělám tenhle blog a pro mám vlastně kameru.

Teď už musím říct, že mě blogování nebaví, už vlastně nevím co mám na internetu dělat.
Ale baví mě točit, sestřihávat, dívat se na dokumenty o režisérech, stahovat slavný filmy, fotit fotky a vše kolem filmy. Zatím lajsky, ale třeba byhc se mohla stát v budoucnu režisérkou, filmovou reřisérkou. Věřím tomu :-)

Taky mě strašně baví psát povídky, příběhy, zapojuji se do literárních soutěží a každoročně jezdím na veletrh knihy v Praze. Nic to neznamená, ale třeba jednou napíšu knížku..Věřím tomu :-)

A protože by moje práce byla k ničemu, rozhodla jsem se ji na tomto blogu uveřnit. Alespoň z části, to co bude. Chtěla bych, aby moji práci někdo ocenil, aby mi dal najevo, že se nestanu uklízečkou, anebo aby mi řekl, že na to zkrátka nemám. Budu ráda za každého návštěvníka, byť dospělého, blogaře deníčků nebo španěla. Je mi to jedno, hlavně, že jsem snad něco našla, že mám svůj směr a styl..

Dříve jsem se podepisovala jako zuzík, pak Zuzík=) a vedla jsem blog
Časy se změnili a já pochopila, že mi jde o dětství, a že si ho chci užít, a ne posedáváním u Sims nebo na netu. Pochopila jsem, že mě nebaví vymýšlet profesionální designy, slohové články nebo to, jak někomu IPNU IP.


Snažím se být optimista, brát všechno se srandou a i ty nejvážnější chvíle brát v klidu. Ale zatím se to jenom učím. Ráda se vybrečím, ale jsem nerada smutná.
To, že bych s kamerou spala v posteli nepopírám, jsem ráda za to že ji mám ale říkat světu to nechci. Nepotřebuju, aby mi někdo povídal, jak jsem nafoukaná, a že jsme strášně bohatý. Třeba jsem, ale na druhou stranu vím proč žiju a ten smysl žít v sobě mám. Marně přemýšlím, jaký smysl má život blondýnek s piersingem, tříbarevných melírem dohadující se o tom, jak ušetřit peníze na krásnej černej pásek, kterej stejně zahalí bundou... Já jen, že taková nejsem...

Já jako Filmactor

11. ledna 2009 v 12:16 | Zuzulin
Takže... Pro začátek moji fotku:
Krapet větší:DD
Je už starší, ale zatím nejlepší. Brzy však do Galerie přidám své nové fotky. Tak to je první téma o čem dnes napíšu. Galerie. Budu průběžně přidávat své fotografie, upravené či neupravené do jednotlivých složek v galerii obrázků. Vždy, když nějaká nová složka přibyde, samozřejmě vám o ní dám vědět prostřednictvím článku a přivedu vás krátce do děje jednotlivých fotek. Všechny tyhle popisující články budu zařazovat do rubriky Foto.
Rubrika Rady bude rozdělena do dvou kategorií, na Spisovatelům, a Filmařům. Budu stručně psát v bodech rady z mé praxe těm, kteří by se rádi stali spisovateli nebo těm, kteří by rádi natočili skvělý snímek. Myslím, že už nějaké zkušenosti mám.

Ke mně. Chtěla bych se stát v dospělosti filmovým režisérem, totálně žasnu nad všemi vymakanostmi ve všech filmech, mám Panasonic kameru a denně vyjíždím hledat dobrá místa na záběry. Samozřejmě čtu knížky o filmech, já totiž to myslím úplně vážně, že půjdu na FAMU, a tak s tím začínám už teď, ve 12ti, abych se nemusela strachvoat, že mě tam nevezmou :D Můj sen je si srežírovat filmy podle mých knížek, které píšu. Už mám jednu načatou: je o holce, která se chce stát baletkou, ale rodina jí v tom nepodporuje, pak jede na závody a tam vyhraje skvělou cenu, ale musela by se částečně platit, a kdyby ji využila, byla by výborná baletka, a tak, někdy vám to povyprávím dopodrobna. Pak tu mám rubriku Upoutávky. Tam budu dávat krátké sestřihy z mých natočených snímků, rodinných akcí, vystoupení, koncertů nebo "filmů" které s kamarádkou natočíme. Většinu z těch "celkových videí" vám nechám na stáhnutí, ale abyste nemuseli stahovat něco, co by se vám pak nelíbilo, nejdřív se podíváte do Upoutávek jestli vás to upoutá :DD.


Myslím, že dneska jsem toho napsala víc než dost, zítra vysvětlím další rubriky a mé skvělé nápady xDD.
 
 

Reklama