Obrázky a komixy

Keep smiling aneb Další vyjukané očiska

20. dubna 2010 v 21:12 | Zuzulin
filmactor
Opět dle předlohy. Což znamená žádná sláva,navíc nechápu, proč jsou všechny mé naturo postavičky tak vyděšené :D

Copak je snad život tak podivuhodný?

Ale mám pocit, jako kdyby to chtělo příběh.

Týjo, neříkej :D :><
Mám teď rozdělaných spoooustu projektů, jak v "realitě" tak i v "nerealitě", a i ty obojtené..Juujps :D

Copak ale, hlavně bych tomu neměla říkat projekty. To je moc hloupé a moc "vznešené"..

Jdu spát. Teda aspoň dělat, že jdu spát ;)

Však víte...:D :><

Toš děckáá..*not barbie* Tak si zazpíváme..

4. dubna 2010 v 13:48 | Zuzulin
filmactro
*kaním se,moc se kaním,je to podle jinčího obrázku..*
Něco jako učení..Ouvej.  Je to vlastně chudák..


A já borec, samozřejmě.
Víte, že nesnášim články s nudnejma blbejma kecama? Nesnáším svůj blog. Skvělý.

Nu ale líbí se mi to. To bylo asi velmi pěkné a zajímavě laděné odpoledne, což? :D Ještě se takhle naučím krestli z hlavy a fakt..:D Začnu prodávat ;) xD

Lektvar - nápoj lásky, radosti i krásy :-)

26. srpna 2009 v 10:59 | Zuzulin
Inspiroval mě Shrek, jako ve většině případů - továrna kouzelné víly. Sousta čarovných lektvarů...Nejvíc se mi vždycky právě líbí, jak se jeden otevře a z něho něco vyletí. Jako starý pan král otevřel ten nápoj lásky a z toho vylétlo srdíčko. Jeden takový jsem nakreslila -
Kreslila jsem ho, když jsme se setřenicí hráli DEMO verzi Ubonga :-) - a tužkou to začalo kde, no kde? Hádejte. Zvolila jsem své oblíbené barvy - žlutá, oranžová, červená, tmavě červená a krapet růžové.
Přes ten scaner to trochu ztmavlo a já už jsem neměla vůli to v PF osvětlovat..
Jinak jsem se rozhodla, že až příště udělám nějaký ten lektvar, nakreslím ho někde na pozadí, protože teď to vypadá tak neslaně nemastně..

Žádný zážitek k tomu nemám - jak už jsem psala, inspirovalo mě hlavně Dobrá víla ze Šreka...

-Je to ale blbý závěr..Ty konce budu muset dopilovat..-

Hodnoť te!

Váza modřenců a motýl, nebo motýl a váza modřenců

3. srpna 2009 v 19:42 | Zuzulin
Včera jsem dokončila výkres - tužkou. Začala jsem vázu modřenců, těch modrých, malých co rostou volně na zahradě a k tomu, řekněme jako dekoraci motýlka..
Začala jsem, jak se mi někdy stává
na záchodě :-) ale dokončovala jsem
až pozdě u televize druhý den.
Chtěla jsem nakreslit modřence,
protože oni jako první byla u mě
v pokoji ve váze,
až pak přišli sedmikrásky a kopretiny...
Navíc se mi zdá, že se na modřence
zapomíná..Vždyť je to ale tak pěkná rostlinka!
Vždycky nám roste podél záhonu, hlavně
tedy u pažitky a pak na druhé zahradě za dědou, tam rostou za kamenným květináčem..
U motýla jsem se to třetí křídélko naučila
kreslit podle peřiny, respektivě podle pokrývky, kde byla taková trochu tlusčí holčička a chlapeček a okolo nich takovýhle modrý motýly.. Vždycky ta pokrývka pro mě znamenala příběh.. Bylo tam víc motivů, jak se honí, u jakéhosi kola..Ale vždycky ten příběh rychle skončil..Ale v té peřině spívám dodnes, mám ji pořád nejradši, až na mou durhou pokrývku s příběhama, ke které se uvelebuji dnes..
Mělo by to být jako váza na letním stole na zahradě, s vysokou trávou - chtěla jsem si tím připomenout naše bývalé rodinné zahradní radovánky, kdy jsme si pracně ropzložily plastový bílý velmi chatrný stůl, otřeli posrané (holubama) židle, vzali všem malý kšiltovky, nasadili černý brýle, takže jsme všichni vypadali jako dídžejové, zkrátka hrozně vtipně. Když jsem byla ještě malá, tak jsme si se sestřenicí brávali i princeznovský šaty, který nám byli do půlky břicha.
Na stole se rozdali karty, Osadníci, a v nejlepším případě i Karkasón, což znamenalo, že tam byli dlouhoočekávané dobré kamarádky, kamarádky..Rodiče si četli, sestra a bratr mi vysvětlovali hru. krásný časy, ale bohužel ... už tu nejsou..
Díky těm dlouhoočekávaných kamarádek mi připomnělo dalších krásných x zážitků, které jsou v tomhle ohledu neopakovatelně krásný a suprový..
Achjo, škoda, že už to skončilo..
No ale jinak, co na to říkáte, mám šanci na talent?

Jak jsem opět zabloudila do raného dětství

1. srpna 2009 v 12:01 | Zuzulin
Když jsem se předevčírem pokoušela naskenovat obrázky do našeho fungl novýho superpočítače, a samozřejmě mi to nešlo, zabrousila jsem do Malování. Příslušenství, malování. Na našem superpočítači takovéhle věci, které mě vůbec nebaví dělám často, protože tam mám zákaz vstupu, neboť ráda počítače viruju a přeplňuju, ale k tiskárně se jinak nedostanu, a taky to tam mám tak strašně ráda, protože je to Vista a já ji ještě pořádně neznám - celý léta jsem byla na 98 a teď si užívám XP, jenže tenhle počítač, ixpéčko zase nesnáším, protože tu nemám firex a musím trčet na mým hrozně neoblíbeným Exploreru, ale to jsem zahýbla..

Jako malá jsem Malování vůbec neměla ráda, nešlo mi tam kreslit a vybarvování bylo na mě moc jednoduché.
Tak jsem si začala černou tužkou čmárat, kluka, a rozcestí..
Bavilo mě každou čárku zopakovat ještě jednou čárou, ale nakonec vynikl jen chlapec, protože není obklopen dvojitýmy stromy ani keři. Navíc jsem opět nevychytala ten výraz ve tváři, směje se, přitom drří mapu v ruce a dívá se na rozcestník - neví kam jít.
Vybarvovat už jsem to nechtěla, jak jsem říkala, v tomhle primi programu není vybarvováníá žádná sláva, a štětcem bych si akorát tak zamazala čerstvou perokresbu :-)
Možná bych to měla zkusit opačně - nejdřív barvy, a pak až tužkou zvýraznit obrysy..
Ale k tomu se dostanu až zase budu potřebovat něco vytisknout, okopírovat či naskenovat..
-což má být vlastně už dnes :D-
Musím ale říct, že v jiným programu se snad malovat v počítači nedá..Photofiltre je moc dobrý na to, abych ho zatěžovala mými ručními počítačovími kresbami :-)
 
 

Reklama